Výroba piva - fotogalerie

Záznamy: 1 - 4 ze 40
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Výroba piva

Sklad

  Sklad surovin minipivovaru Černý orel. V polypropylenových pytlích je zde uskladněný slad, v pytlích z hliníkové fólie chmelové granule. V pravé části je vidět šrotovník s nastavitelnou spárou mezi mlecími válci, který slouží k rozdrcení sladu tak, aby endosperm zrna byl rozmělněn a obalové vrstvy zůstaly v co největší míře zachovány.

Chmelové granule

  Chmelové granule zabalené vakuově v polyetylenovém pytli. Takto uchované granule mají dlouhou dobu uchovatelnosti a je zajištěno, že aromatické látky nemohou unikat do okolí.

Chmelové granule balené

  Chmelové granule balené v hliníkové fólii. Tyto granule se vyrábějí ze sušených samičích hlávek chmele evropského, pivu dodávají hořkost, přispívají tvorbě aroma a technologicky důležitá vlastnost chmelových polyfenolů je reakce s bílkovinami při chmelovaru, čímž se zčásti zamezuje tvorbě zákalů u hotového výrobku.

Šrot ze sladu

  Šrot semletý ze sladu plzeňského typu. Takto připravený slad (sladový šrot) je připravený k vaření mladiny.

Detail šrotu

  Detail šrotu připraveného ze sladu bavorského typu. Na snímku je dobře patrné, že obalové vrstvy zůstávají neporušené, naopak endosperm je dobře rozmělněn. Slady bavorského typu se používají k vaření nejen piva tmavého.

Vystírací a rmutovací pánev

  Vystírací a rmutovací pánev. Vnější plášť je tvořený mědí, což zvyšuje atraktivitu provozu, vnitřní část je vyrobena z potravinářské oceli, kde je zabezpečena proti korozi a uvolňování iontů kovů do produktu.

Vystírání

  Vystírání – sladový šrot je smíchán v přesném poměru s vodou, začínají se aktivovat enzymy přítomné ve sladu, začíná část výroby piva nazvaná výroba mladiny. Během vystírání musí dojít především k dokonalé homogenizaci díla.

Ovládací panel

  Ovládací panel vystírací, rmutovací a scezovací pánve. Je zde vidět teplota na varně těsně před nižší cukrotvornou teplotou která se pohybuje mezi 62 – 64 °C. Tato teplota je optimální pro působení enzymu α-amyláza, která štěpí škrob na maltodextriny.

Detail scezovací kádě

  Detail scezovací kádě. V této kádi dochází k oddělení sladiny a mláta. Sladina je meziprodukt výroby piva, který by měl obsahovat všechny ve vodě rozpustné látky sladu po rmutování. Jedná se především o glukózu, maltózu a dextriny, které tvoří substrát pro činnost kvasinek. Mláto je pak zbytek, technologicky funguje jako filtr při scezování. Je tvořeno především obalovými vrstvami sladu.

Scezování a vyslazování

  Scezování a vyslazování. Scezováním rozumíme volné odtečení tekutého podílu díla přes vrstvu sedimentovaných pluch. Vyslazováním pak rozumíme kropení sedimentu horkou vodou, čímž se dosahuje dokonalého vyplavení ve vodě rozpustných látek. Díly po scezování a vyslazení se spojují v mladinové pánvi.

Konec rmutování

  Dílo na konci rmutování před scezováním. Tmavá hladina signalizuje dobře rozluštěný slad.

Počátek rmutování

  Dílo na počátku rmutování. Během rmutování dochází k zcukření škrobu, principem je aktivace enzymů katalyzujích tento rozklad. Prakticky probíhá úpravou teploty díla tak, aby vždy byla optimální pro působení jednotlivých enzymů. Existuje více způsobů rmutování, primárně je lze rozdělit na infuzní a dekokční způsoby. U nás (v ČR) převládá použití dvojstupňového dekokčního rmutování.

Detail scezovací pánve.

  Detail scezovací pánve. Je zde patrné skládací scezovací dno se spoustou scezovacích drážek.

Mláto po procesu scezování

  Mláto po procesu scezování, připravené k výhozu.

Vyhrnutí mláta - příprava

  Příprava scezovací kádě pro vyhrnutí mláta.

Detail vrstvy mláta

  Detail vrstvy mláta při jeho shrnování.

Pivovarské cukroměry

  Pivovarské cukroměry. Používají se k provozním zkouškám, zjišťuje se podle nic stupňovitost, tedy podíl extraktivním látek v meziproduktech výroby piva.

Měření mladiny.

  Měření (vážení) stupňovitosti mladiny.

Detail mladiny

  Detail mladiny. Mladina je meziprodukt výroby piva, ve kterém jsou již obsaženy všechny extraktivní složky. Vzniká ze sladiny po chmelovaru, tedy po vaření sladiny s chmelovými produkty, v tomto případě tedy s chmelovými granulemi.

Hořké kaly

  Hořké kaly. Mladina se po chmelovaru přepouští do vířivé kádě. Ta má kuželovité dno, rotačním pohybem je pak odděleny kaly od mladiny.

Deskový chladič

  Deskový chladič, slouží k zchlazení mladiny během čerpání z vířivé kádě do spilky. Takto připravená mladina, která je během čerpání do kádí či CKT provzdušňována, je připravena pro zaočkování kulturními kvasinkami.

Kvasící mladina

  Kvasící mladina na spilce brzy po zaočkování kvasinkami. Na povrchu se začíná vytvářet bílá pěna, v této fázi hovoříme o tzv. zaprašování.

Kvašení mladiny

  Kvašení mladiny pokračuje, začínají se vytvářet bílé kroužky. V tomto stavu je mladina v nejintenzivnější fázi kvašení.

Změny kvašení - fotky

  Změny v průběhu kvašení ve fázi bílých kroužků v průběhu několika hodin.

Rozkvašená mladina

  Rozkvašená mladina ve stadiu hnědých kroužků. Kvasný proces již není tak intenzivní, na povrchu jsou vyflotovány pevné, hořké nečistoty. Tato pěna se později z kvasící mladiny odebírá, kvůli vyloučeným hořkým tříslovinám na povrchu pěny, tzv. "deky".

Propadání deky

  V levé části kádě lze pozorovat tzv. propadání deky, kvasný proces je zde téměř u konce.

Měření prokvašení

  Zdánlivý stupeň prokvašení se měří cukroměry. Podle rozdílu stupňovitosti mladiny a stupně prokvašení lze určit množství zkvašených sacharidů, čímž lze odhadovat procento vzniklého ethanolu.

Kontrolní panel spilky

  Kontrolní panel spilky. Sledování teplot kvasícího piva je velmi důležitým kontrolním prvkem v tomto kroku výroby piva.

Mladé pivo

  Prokvašená mladina, tzv. mladé pivo, je odděleno z větší části od kvasinek a stáčeno do ležáckých sudů. V těchto sudech pivo pomalu dokvašuje - zraje, sytí se vznikajícím oxidem uhličitým, vytváří se jeho konečný organoleptický profil.

Ležácký sklep

  Prostory ležáckého sklepa jsou chlazené, proto je velmi účelné využít ho co nejlépe, aby byla zaručena co nejnižší ekonomická zátěž procesu výroby piva.

Detail kvasné zátky

  Detail kvasné zátky. Pivo zraje v ležáckých tancích při tlaku přibližně 1 atm a cca 5 °C.

Ležácký tank po vypuštění

  Ležácký tank po vypuštění piva. Na dně nádoby je vidět sediment, který je tvořen usazenými kvasinkami. Před dalším použitím je nutná dokonalá sanitace tanku.

Zařízení pro stáčení keg

  Manuální zařízení pro stáčení piva do KEG sudů. Toto zařízení zajistí jednak sanitaci sudu, jednak také jeho plnění pod tlakem, a tedy stálou kvalitu stáčeného piva.

Popis technologie

K výrobě piva potřebujete v podstatě málo.

Postačí voda, slad, chmel a kvasnice. To je vše, co se týká produktů. Moc to není viďte? A teď trošku podrobněji...

Voda

je hlavní složkou,která je v pivu obsažena.Lze ji použít z vodovodního řádu,kde jsou dodržovány jedny z nejpřísnějších norem v ČR. Zvažte, že pijí všichni z nás.Zde mohu nabídnout otázku:“Proč ji kupovat v PET lahvích za hříšné peníze?“. Asi reklama ;-).Potom je možné udělat si vlastní vrt,ale to je myslitelné pro velké pivovary.Ne pro nás.Nicméně voda ovlivňuje chuťové vlastnosti a charakter piva a je jenom dobře,že i voda u nás v republice má své odlišnosti. My používáme pitnou vodu z řádu,která má svou vysokou kvalitu a díky své vyšší tvrdosti nám pomáhá k vytvoření charakteru našich piv Černý Orel.

Slad

většinou se používá ječmenný. Nebudeme vás trápit spoustou odborných informací,protože si myslím, že postačí, když řeknu:“Slad je naklíčené zrno, kterému se v určitém momentu odejme šetrným způsobem voda. Zrno přestane růst,jsou zaktivovány enzymy,které my sladovníci potřebujeme pro vaření piva. I sladu je několik druhů. Ty se liší barvou a chutí zrnek . Odlišnosti se dosahuje výši teploty při sušení zrn. Pak už záleží na sládkovi jak,kolik a v jakém poměru druhy sladu smíchá a použije. Slad si dovážíme z nedalekých Záhlinic, kde je krásná, stará, humnová sladovna, která produkuje slad tradičním způsobem a vychází vždy vstříc našim požadavkům. Zatím u nás pracujeme a používáme šest druhů sladu pro výrobu našich piv.

Chmel

to je „koření“ piva,které přináší vůni a hořkost,která je kouzlem každého dobrého piva.V dnešní době se chmel používá většinou ve formě pelet či extraktu.Pro vaši informaci pelety jsou rozemleté chmelové šištice a následně slisované do formy granulí. Chmelový extrakt je silný výluh,který vzniká vytažením látek z chmelových šištic do roztoku.Pokud je mi známo, tak chmelové šištice používá dnes Budějovický Budvar. O žádném jiném zatím nevím. Hodně obecně řečeno,že co znamená poměr kyselin a zbytkového cukru pro víno, tak to znamená poměr hořkých látek chmele a zbytkového extraktu pro pivo. My používáme dva druhy chmele ve formě pelet a jednoho druhu chmelového extraktu ze Žatecké oblasti,která se vždy vyznačovala a vyznačuje vynikající kvalitou chmele. Některá naše piva obsahují jen jeden druh chmele, některá i všechny tři.

Kvasnice

také alfa a omega dobrého pivního moku.Zatím pracujeme s pivovarskými kvasnicemi tzv. spodního kvašení, které jsou typické pro výrobu piv plzeňského typu. Tyto kvasnice vyznačují tím,že kvasí při nízkých teplotách cca maximálně 12,5°C a po prokvašení si sedají na dno kvasných nádob. Poté se sbírají, čistí a používají se do té doby než je musíme vyměnit a dovézt nové. Můžu vám prozradit, že pivovar Černý Orel používá kvasnice z pivovaru Budějovický Budvar. Jsou vždy vysoce kvalitní a významnou měrou přispívají k tomu, že vám naše pivo chutná.

... a pokud máte tyto suroviny,je třeba mít i zařízení na kterém jde pivo uvařit,prokvasit,uležet a uzrát. Zařízení do našeho pivovaru instalovala firma MBS z města Prostějov. Pivovar našeho typu se skládá ze šrotovny, varny, spilky,ležáckého sklepa a pomocných zařízení, které pomáhají k tomu aby vše mohlo dobře fungovat.Všechny tyto části jsou různě pospojované potrubím abychom mohli pivo dostat,přepouštět nebo čerpat z jednoho oddělení do druhého a k vám na stůl v naší restauraci Černý Orel.

Šrotovna

celkem jednoduchý mlecí stroj, který nám slouží k rozemletí sladu na sladový šrot. Ten se potom v pytlích doveze na varnu, kde se dále zpracovává.

Varna

je sektor kde se pivo vaří. Máme jednu soupravu,která obsahuje dvě nádoby. První se říká mladinová pánev a druhé scezovací káď. Sladový šrot se rozmíchá s vodou a začíná varný proces. Opět vás nechci unavovat příliš odbornými termíny a tak jen krátce a obecně – rozmíchaný objem se různě zahřívá,přečerpává z jedné nádoby do druhé. V průběhu varného procesu pracujeme někdy s celým objemem, někdy s částí objemu, který se nakonec přivede do varu. Dodržují se pauzy při určitých teplotách aby mohli proběhnout biochemické pochody, které štěpí složité látky na jednoduché. Toto je mimo jiné potřeba aby nám „mladina“(pivo) mohla kvasit. Potom v určitém momentu oddělíme (scezujeme) výluh , kterému se říká sladina od zbytků obalů(pluch) zrna. Zahříváme až do varu a přidáváme chmel, který dávkujeme natřikrát. Vaříme hodinu až dvě.Vždy záleží na druhu piva a můžeme říci, že během 10-11 hodin máme uvařenou mladinu(pivo). Po uvaření ho přečerpáme do vířivé kádě kde po pauze ho začínáme přečerpávat přes deskový chladič do kvasných nádob na spilce.

Spilka

je místnost kde se mladina napouští do (u nás) otevřených kvasných nádob. Zároveň se zchlazuje na cca 6°C, provzdušňuje se a zakvasí pivovarskými kvasnicemi. Kvasnice začínají zpracovávat cukr na alkohol, CO2 a tímto procesem vzniká teplo a pěna na hladině, tzv. deka. Teplo se reguluje chlazením , které je zabudované v stěnách kádí a udržujeme teplotu do oněch zmiňovaných 12,5°C. Opět záleží na druhu vyráběného piva. Sledujeme každý den ráno a večer parametry prokvašení a když jsou na hodnotách, které potřebujeme „zelené pivo“ zachladíme.Kvasinky přestanou pracovat, sednou si na dno kádě a my můžeme přepustit („sesudovat“) mladé,“zelené“ pivo do ležáckých tanků ve sklepě. Kvasnice se seberou a pročistí aby se mohli znovu použít.

Sklep

to je prostor kam se všichni při exkurzích ve velkých pivovarech těší neboť zde většinou dostávají ochutnat kvasnicové, nefiltrované pivo. I u nás zraje pivo v chladných prostorách ležáckého sklepa, kde dostává svůj konečný charakter a osobitost. Necháváme ho zrát při tlacích okolo 1 atm. a každý tank má svůj pojistný ventil, kterým regulujeme výšku tlaku v ležácké nádobě. Zrání piva znamená pomalé kvašení,protože určité procento kvasinek zůstane v pivě při sudování. Při našich objemech ležáckých nádob 12hl necháváme pivo zrát minimálně tři týdny. Speciální piva nám zrají ještě déle. Musím vás trochu zklamat, protože my do sklepa prohlídky nevodíme. Velmi zřídka. A co ochutnávka kvasnicového nefiltrovaného piva? Nebojte se o tu nepřijdete, protože u nás jde pivo na čep přímo z těchto ležáckých nádob. Tím chci říct, že u nás všechny piva jsou kvasnicová, nefiltrovaná a nepasterizovaná. V naší restauraci Černý Orel si je můžete vychutnat dosyta.

 

A to je tak zhruba všechno. Pro začátek a pokud chcete vědět,vidět a ochutnat přijďte. Každého kdo má zájem provedeme a popovídáme si se všemi kdo mají chuť i zájem. 


Sladovníci Martin a Vláďa

 


© DAVAZ 2011, Pivovar Restaurace Hotel ČERNÝ OREL® Kroměříž 

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků strukturálních fondů Evropské unie a z prostředků státního rozpočtu ČR.

ROP STREDNI MORAVA